Tramín červený

Tramín stojí geneticky velmi blízko k volně rostoucí lesní révě, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. Německá synonyma: Roter Traminer, Gewürztraminer (= Tramín kořenný) nebo jen Traminer. Ve Francii Savagnin rosé nebo Gentil rosé, v Maďarsku Piros Tramini, na Balkáně Traminac crveni nebo Traminac mirisavi. Není žádného rozdílu mezi Tramínem červeným a Tramínem kořenným, jak se dříve předpokládalo. Odrůda je středního až bujného růstu, letorosty jsou hustě olistěné tmavě zelenými, okrouhlými a málo dělenými listy, které mají povrch silně krabatý. Hrozny jsou malé, krátce kónické, s malými, mírně oválnými bobulemi, které mají velmi tlustou slupku, v níž je uloženo mnoho kořenitých, aromatických látek. Barva slupky je červená až šedočervená. Vyskytují se mutace se zelenožlutou slupkou bobulí (Tramín bílý, pěstovaný u nás hojně ve středověku v Čechách pod názvem Brynšt nebo dosud ve Francii v oblasti Jura a Arbois k výrobě žlutých vín pod jménem Savagnin) nebo i se slupkou zlatožlutou (Tramín zlatý, či muškátový, Savagnin blanc musqué). Dřevo Tramínu vyzrává velmi dobře a mrazuodolnost je vysoká. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Odrůda je náročná na výborné polohy a vyžaduje hluboké, živné půdy. Při deštivém počasí v době kvetení snadno sprchává. Zrání hroznů je střední až pozdní a dosahuje se vysoká koncentrace cukru v bobulích, ale kyseliny mohou až příliš poklesnout. Proto se v některých oblastech přistupuje k dělené sklizni a část hroznů se sklidí v dřívějším termínu, aby se kyseliny zachovaly a obě vína se pak spojí. Vína Tramínu mají intenzivnější barvu než většina ostatních bílých vín – jsou zelenožlutá až zlatožlutá. Pro víno Tramínu je příznačná bohatost omamující vůně a kořenitosti, které jsou u vyšších stupňů predikátních vín podbarveny sladce medovými tóny hrozinek. Pochází-li víno z přiměřeně velké sklizně a vyzrálých hroznů, pak chutná zcela jinak než všechna ostatní bílá vína. Jeho základní vůni lze přirovnat k vůni čajové růže, kterou doprovázejí další odstíny vůní: skořice, květů pomeranče, citrusových plodů, čaje nebo lonicery. Většina vín Tramínu bývá s menším či větším zbytkem cukru, který podporuje typické aroma a chuť. Vína Tramínu mají dlouhou perzistenci a neslouží k běžnému pití, ale vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnávání všech zážitků, které mohou přinést. Hlouběji vychlazená lze podávat jako sklenku aperitivu. Jsou vhodná při ukončení stolování. Často se nabízejí jako doprovod určitých předkrmů, zejména paštiky z husích jater. Nebo k ovčím či kozím sýrům na konci stolování. Suché Tramíny se doporučují k cibulovému koláči, k uzeným rybám. Vína Tramínu lze předložit i k některým exotickým, silně kořeněným jídlům asijské kuchyně. Základní charakteristika jakostního vína: Zlatožlutá barva, výrazná medově hrozinková vůně se závany aromatických látek čajové růže a při láhvové zralosti i skořice a pomeranče, případně kozího pysku. Víno je velmi plné, s vyšší viskozitou a jeho harmonie je založena na nižším obsahu kyselin a často i na zbytkovém cukru. Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.